Nemoci způsobené nesnášenlivostí lepku

Lepek je bílkovina běžně se vyskytující v semenech pšenice, žita a ječmene. Je tvořen dvěma typy bílkovin, které se v zrnu vyskytují v podobném poměru – gliadin a glutenin. Gliadin je vysoce viskózní a glutenin elastický. Dohromady lepek vytváří viskoelastické membrány, které udržují správnou konzistenci těsta během kvašení a pečení a díky tomu je chléb kyprý a vydrží dlouho čerstvý. V dnešní době je lepek velmi diskutovaným tématem v oblasti výživy, konzumovat či nekonzumovat? Pojďme se nejprve podívat na nemoci, které lepek může způsobovat.

Celiakie

Celiakie je nevyléčitelné autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. Působením lepku v tomto případě dochází k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Důsledkem je zmenšování povrchu tenkého střeva a snižování schopnosti trávení a vstřebávání živin. U nemocného může postupně při nedodržení diety dojít až k rozvratu metabolismu.

Alergie na lepek

V některých případech může docházet k nepříjemným reakcím po požití lepku, aniž by bylo přítomno typické autoimunitní poškození sliznice tenkého střeva. O tom, zda se jedná o alergii na lepek, nebo o celiakii, musí vždy rozhodnout lékař. Pro odstranění potíží, které nastávají velmi rychle po požití, je třeba opět vyloučit lepek ze stravy. Mezi časté projevy alergie na lepek patří nevolnosti, křeče, nadýmání, průjem, ale mohou se dostavit i dýchací nebo kožní projevy.

Duhringova dermatitida

Kožním projevem nesnášenlivosti lepku se projevuje takzvaná Duhringova dermatitida, při které vznikají na různých částech těla (nejčastěji kolena a lokty) svědivé puchýřky podobné oparům. Při podezření musí lékař provést kožní biopsii, při které se odebere kousek kůže.

Tento typ nesnášenlivosti není tolik typický, je vzácnější než celiakie. S celiakií má ale podobné rysy. Může se objevit kdykoliv během života a též při ní dochází k poškození tenkého střeva. Základem je opět bezlepková dieta, ovšem odezva organismu na dietu může být mnohem pomalejší než u celiakie, mnohdy je nutné nasadit léky pro omezení tvorby puchýřků.

Neceliakální glutenová senzitivita

Existují jedinci, kteří na příjem lepku ve stravě reagují různorodými obtížemi (zažívacími i nezažívacími), a u kterých byla lékařsky vyloučena jak celiakie, tak alergie na lepek. Obtíže těchto pacientů odpovídají relativně nové diagnóze nazývané neceliakální glutenová senzitivita.

Problém je, že pro tuto diagnózu dosud neexistuje žádný potvrzující test. Proto se těmto pacientům doporučuje vynechání lepku z potravy a sledování efektů tohoto opatření. Bezlepková dieta je zpočátku doporučována úplná na minimálně 1 – 2 roky, posléze je vhodné zkusit do diety zařazovat malá množství lepku a sledovat obtíže. Dosud není jisté, zda jde v případě neceliakální glutenové senzitivity o přechodnou či trvalejší záležitost.

Abychom se ale vrátili k původní otázce, zda lepek konzumovat či ne? Pro zdravého člověka není bezlepková dieta nutná. Střeva zdravého člověka si s lepkem bez obtíží poradí. Ovšem myslete na to, že by vaše strava měla být vyvážená a obsahovat dostatek vlákniny.